Sestava je odlišná pro KU typu A, B a F (faremní). Základní údaje o jednotlivých kravách jsou shodné pro oba typy sestav. V sestavě jsou uváděny všechny krávy zařazené v automatizovaném zpracování, vždy s uvedením indikačních údajů vztahujících se k jednotlivé krávě (plemeno, otec krávy), a jednak vztahující se k jednotlivým otelením : věk při 1. otelení, resp. mezidobí, obvod hrudi po otelení se neuvádí. Místo tohoto údaje je ve stájích, které jsou přihlášeny do PK, zaznamenán příznak zápisu krávy do PK buď symbolem PC nebo PH s rozlišením na jednotlivé oddíly PK, tj. PCA, PCB, …, PHD. Dále je uvedeno datum otelení a pořadí laktace, pohlaví telete, datum inseminace, pořadí inseminace, interval a SP. Datum inseminace se uvádí vždy jen poslední, při první inseminaci je současně určen interval a při zabřeznutí SP. Datum a pořadí inseminace z předchozího cyklu zůstává u krav po otelení do doby než je opět prvně inseminována. V tomto okamžiku je údaj INT a SP vynulován.
Údaje o užitkovosti jsou odlišné podle metody KU. V KU A a B jsou uvedeny údaje o mléku i o složkách mléka, tj. obsahu tuku, bílkoviny a laktózy v procentickém vyjádření, vždy za poslední a předposlední kontrolní údobí v laktaci krávy. V nápočtu jsou uváděny laktační dny, mléko v kg, průměrné procento tuku, tuk v kg, průměrné procento bílkovin, bílkoviny v kg, vždy od otelení do zpracovávaného kontrolního údobí. Od okamžiku překročení úseků laktace 100, 200 a 305 dnů jsou údaje o užitkovosti v kg mléka a kg bílkovin tištěny ještě i za poslední normovaný úsek. Index P2 : 1 se vytiskne automaticky při překročení hranice 200 dnů laktace.
Pokud má již kráva stanovenu plemennou hodnotu za vlastní užitkovost, uvádí se její PH v kg bílkovin a standardizovaná směrodatná odchylka pro její současnou stáj.
Tisk hvězdičky za sloupcem „Změna“ signalizuje, že ve zpracovávaném měsíci nebyla k probíhající laktaci zaslána dojivost.
V okamžiku prvého překročení 305 laktačních dnů, je za změnou „30“ vytištěn znak „ K“. Tento znak „K“ je tištěn i dříve před dosažením 305 dnů, když je laktace ukončena zaprahnutím , tedy 40K nebo vyřazením, tj. 51-58K.
V případech, kdy za sloupcem „Změna“ je tištěn znak „$“ (dolar), ke 305 denní laktaci byla ve zpracovávaném měsíci zaslána denní dojivost, tzn. laktace pokračuje dále i přes 305 dnů.
Znaménko mínus „-„ uvedené před údajem :
Denní dojivost = oprava denní dojivosti např. -8,2 značí opakovaný záznam již evidované kontroly nebo záznam nové kontroly více než 1 měsíc staré
%tuku = převzetí, resp. dopočtení % tuku např. -4,12.
%bílkovin = převzetí, resp. dopočtení % bílkovin
Při první kontrole po otelení se stanoví počet dnů od otelení (den otelení se do počtu dnů nezapočítává), do data kontroly +14 dnů.
Užitkovost za měsíc = m . d , kde
m = mléko v den KU
d = počet dnů od otelení do data kontroly + 14 dnů.
Při druhé a další kontrole se vypočte průměrná denní užitkovost v kg mléka, tuku i bílkovin z údajů o předchozí a právě provedené kontrole. Tato průměrná užitkovost je pak násobena počtem dnů mezi předchozí a právě provedenou kontrolou. Navíc je opět připočtena užitkovost za následujících 14 dnů stanovená z údajů o poslední kontrole. Tato předběžně stanovená užitkovost za následujících 14 dnů je vždy při další kontrole zrušena a nahrazena výpočtem z poslední provedené kontroly. Po zaprahnutí nebo dosažení 305 denní laktace zůstává v platnosti a není korigována ani případnou další kontrolou provedenou již po 305 dnech od otelení krávy.
V údobí, kdy nápočet laktačních dnů překročí 100, 200, 305 dnů jsou stanoveny hodnoty kg mléka a tuku a bílkovin za tyto úseky, současně s výpočtem průměrného procenta tuku i bílkovin. Při zaprahnutí je výpočet za laktaci ukončen 14. dnem po provedení poslední kontroly.
Index perzistence laktační křivky je poměr mléčné produkce za druhých 100 dnů laktace k produkci za prvých 100 dnů laktace vyjádřený v %.
Je stanoven jako počet dnů od narození do data 1. otelení. Uvádí se v přepočtu na počet měsíců a dnů věku, jako podíl z celkového počtu dnů děleného 30, 42. Např. 863 dnů věku = 28 měsíců a 11 dnů .
Za meziúdobí je považován měsíc, ve kterém nebyla zjišťována dojivost. První kontrola může být provedena nejdříve 6. den po otelení, ale nejvýše 68. den po otelení. V průběhu laktace může být interval mezi daty prováděné kontroly zjištěn jedenkrát delší než 37 dnů, vždy však musí být kratší než 76 dnů. V případě veterinární uzávěrky se postupuje individuálně po dohovoru se zpracovatelem. Ve všech ostatních případech je laktace neuznána (označena změnou 10). Pro uznání normované laktace musí být v jejím průběhu provedeno alespoň 5 kontrol včetně provedených rozborů na složky mléka.
V případech, kdy není zjištěno % tuku (vzorek byl před rozborem rozbit, vylit nebo jinak znehodnocen), vždy se doplní % tuku z předchozího měsíce (při znehodnocení vzorku při 1. kontrole je vzorek v sestavě doplněn až z následujícího měsíce). Po zjištění % tuku v následujícím údobí po údobí, kdy nebylo možné % tuku zjistit, je vypočten aritmetický průměr z těchto dvou údobí a takto stanovená hodnota se dosadí místo původně zaznamenané. V okamžiku přesunu je sledováno, zda byl krávě zjišťován tuk (i další složky), či nikoliv, a převod se provede následovně:
přesun proveden z AT do A4 nebo do A4A, když méně jak 100 lakt. dnů, převede se na A4 (A4A), když 100 a více dnů zůstává do konce laktace v AT
přesun proveden z A4 nebo z A4A do AT, AT do B, A4 do B, převede se okamžitě při oznámení přesunu
přesun proveden mezi A4 a A4A, převede se okamžitě při oznámení přesunu
přesun proveden z AT do F, A4 do F, B do F, převede se okamžitě při oznámení přesunu a současně se nulují složky mléka!
přesun proveden z B do AT, B do A4, zůstává v B do konce laktace, po otelení se přesouvá do AT, resp. A4
přesun proveden z F do A4, F do AT, F do B, zůstává v F do konce laktace, počítá se jen mléko, po otelení je přesunuta do A4, resp. AT, resp. B
V průběhu laktace musí být provedeno alespoň 5 kontrol včetně zjištění složek mléka. Není-li tomu tak, je laktace uznána jen jako kontrola faremní F a údaje o tuku a bílkovině jsou zrušeny.
Závěr sestavy tvoří souhrnné výsledky za stáj. Jednak průměr denní dojivosti za 1. a 2.kontrolu za posledních 12 měsíců, jednak průměr kg mléka za prvních 100 dnů laktace. V dalším oddíle vpravo jsou uvedeny „Průměry od počátku kontrolního roku…“ v údajích počet laktací a průměr mléka kg, tuk %, tuk kg, bílkovina %, bílkovina kg, počet SB v tisících. Všechny tyto údaje jsou uváděny odděleně za 1. laktace a 2. a vyšší laktace. Do výpočtu těchto údajů jsou zařazeny laktace, které byly ukončeny od počátku kontrolního roku až do právě zpracovávané kontroly. Laktace jsou zahrnovány do výsledků stáje, kde byla laktace ukončena.
Měsíční přehled výsledků… je dalším samostatným odstavcem. V této části jsou vypočteny základní charakteristiky souboru (n, x, s), stanoveny selekční hranice a podle čísel vypsány jednotlivé krávy, které podle své poslední kontroly nevyhovují selekční hranici.
Selekční hranice jsou stanoveny takto:
v 1. laktaci:
po 1. a 2. kontrole (x – s)
po 100 denní laktaci (x – s)
po 200 denní laktaci (x – 1, 25s)
ve 2. a vyšší lakt.: po 1. a 2. kontrole (x – 1, 25s)
Celý výpočet se dále provádí podle následujících pravidel:
Jsou-li ve stáji 1. a 2. a vyšší laktace, jsou výpočty provedeny samostatně pro 1. a samostatně pro 2. a vyšší laktace.
Tisk základních charakteristik (n , x, s), pro výpočet každé skupiny (1. laktace, 2. a vyšší laktace) musí být vždy alespoň 10 laktací. Potom se vytiskne součet za 1. a 2. kontrolu, za 100 denní laktace mléko kg, tuk %, tuk kg, bílkovina %, bílkovina kg, laktóza %. Za 200 denní laktace se tisknou údaje mléko kg, tuk kg, bílkovina kg, index perzistence.
Selekční hranice se určí jen tehdy, když je vypočtena směrodatná odchylka „s“. Selekční hranice jsou tištěny u skupin kg mléka, kg tuku a kg bílkovin. Pokud jsou ve stáji kontrolovány i složky mléka, je za selekční kriterium zvolena hranice B a označena hvězdičkou.
Do součtu se zahrnují (pro výpočet x, s), veškeré tištěné údaje za 1. a 2. kontrolu (1.,1. a 2., nebo když je 2. a 3., tak jen 2.), 100 denní a 200 denní laktace u probíhajících, tj. se změnou 11, 20 a 21.
Má-li kráva 100 denní laktaci, pak mezi krávy uvažované pro selekci se zahrnuje jen jednou a to v údobí, kdy poprvé dosáhla hranici 100 dnů laktace. Výběr krav k selekci podle 200 denní laktace se provádí až do ukončení laktace tedy do záznamu změny 40 nebo 30. Výběr krav k selekci podle 1. a 2. kontroly se provádí vždy podle tisku, buď 1. kontroly, nebo podle 2. kontroly (tj. při tisku 1. a 2. kontroly). U krav nesplňujících selekční hranice po 1. a 2. kontrole je za číslem krávy současně vytištěn poslední známý index stáda.
Za selekčními hranicemi jsou tištěny průměry a směrodatné odchylky plemenných hodnot pro kg bílkovin. Tištěny jsou jen skupiny s alespoň 20 kravami. Přitom C1 představuje skupinu krav plemene C na 1. laktaci, CV skupinu krav plemene C na všech laktacích, H1 a HV totéž pro plemeno H. Značení S1 jsou údaje za 1. laktace bez ohledu na plemeno.
Dalším odstavcem jsou souhrnné údaje za celou stáj:
Celkem zapojeno – počet krav ve stáji uvedených v měsíční sestavě s vyloučením krav, které jsou označeny některou z trvale vyřazujících změn.
Kontrolováno – počet krav ve stáji, u kterých byla ve zpracovávaném měsíci zjištěna dojivost.
Součet mléka v den KU – celkový součet denní dojivosti v kg mléka od všech krav v měsíci kontrolovaných.
Průměr na zapojenou – měsíční průměr na krávu zapojenou do KU (všechny krávy ve stáji s vyloučením krav s trvale vyřazující změnou).
Průměr na kontrolovanou – měsíční průměr na kontrolovanou krávu = krávu, u které byla zjišťována dojivost.
Počet tuků – počet krav se zjištěným % tuku ve zpracovávaném měsíci.
Průměr tuku – bílkoviny – laktózy – jsou stanoveny jako aritmetické průměry.
Pořadí zpracování vstupních dat:
Všechna vstupní data se zpracovávají vždy najednou, bez ohledu na to, zda se jedná o normální kontrolu nebo opravy. Rozhodující je jen typ informací, které se zpracují v následujícím sledu :
Kontrola původů zvířat podle ÚE
Rušení telat změnou 80
Změny 51, 70, 90 pro celé stáje
Změny 51 – 58, 70, 90 pro jednotlivé krávy
Hlášení oprav – věty typu „19“.
Ostatní změny, včetně 20, 21 - 38, 39, 81, 82.
Údaje o užitkovosti z tiskopisu RP, setříděné podle data kontroly
Automatický přesun
Při automatickém přesunu, když je vyplněno více dokladů, může být omylem vyplněna rozdílná indikace, stanoví se následující přednost indikace stáje z tiskopisu:
Rozborový protokol za poslední hlášenou kontrolu, tedy nikoliv opravy.
Hlášení otelení (změny 20, 21 - 38).
Hlášení přesunů – změna „70“ u jednotlivých krav.
Hlášení přesunů – změna „70“ u celé stáje (= 12 x 9 místo čísla krávy)
Není-li takto určená stáj na JCH, postupuje se dále v určené prioritě, až do nalezení existující stáje. Stáj uváděná na HZOP u jiných změn než otelení, na tiskopise RP při hlášení oprav a na tiskopise ZNK – HO u vět 19 nemá vliv na zpracování zaslaného tiskopisu, neboť údaje jsou přiřazeny k uvedenému číslu krávy bez vyvolání automatického přesunu. Pokud je však příslušné hlášení odmítnuto, pak je tištěno do stáje uvedené na tomto tiskopisu.
Minimální doba archivace sestavy je 5 let.
Sestava je tištěna současně při tisku měsíčních výsledků KU a jsou zde uvedeny všechny krávy podle stavu v poslední kontrole, tj. číslo krávy a údaje o počtu laktačních dnů s příslušnou změnou, která vyjadřuje poslední stav v laktaci krávy. Originál listu má předtisk pro zápis výsledků kontroly a slouží současně jako průvodní list k odebraným vzorkům, kopie má předtisk k použití pro záznamy při provádění KU, proto je označena textem „Stájový zápisník“. Minimální povinná doba archivace sestavy je 2 roky.
Měsíčně jsou vyhotoveny seznamy narozených telat podle jednotlivých hospodářství, kde bylo v KU hlášeno otelení krávy. Po vyhledání údajů z reprodukce o datu inseminace krávy (matky telete a použitém spermatu) a hlášení o působnosti býků v přirozené plemenitbě je stanoven celý původ telete. Pokud je teleti původ uznán, tiskne se u takového telete ve sloupci průkaznost původu text „PRUKAZNY“. Jestliže nelze v databázích reprodukce zjistit po kterém býkovi matka telete zabřezla, uvádí se text „NEZNAMY“. Jestliže matka zabřezla po inseminaci po které následovala inseminace provedená do 16 dnů spermatem jiného býka, tiskne se text „DUPLIC.“. Jestliže je insemince po které matka zabřezla jednoznačně určena, spočítá se délka březosti. Pokud tato délka březosti neodpovídá kritériím z odstavce 4.11. není původ uznán a tiskne se text „NEPRUK.“. Pokud byl původ telete dohlášen dokladem (i v ústřední evidenci) je uváděn text „DODATECNE“.
U všech telat je tisk proveden ve dvojřádku. Pod rodiči telete tj. matkou a otcem a otcem matky je vypsána jejich plemenná příslušnost abecedně–číselnými znaky, maximálně na 9 znaků. U telat narozených po ET jsou určeni skuteční rodiče, navíc v závěru sestavy je ještě vypsána příjemkyně s uvedeným datem otelení, číslo telete se symbolem ET tištěným v místě pro pohlaví telete.
Jako první odstavec se tisknou telata, u kterých byla prováděna oprava, tzn. některý z původových údajů byl převzat z ústřední evidence. V tomto odstavci se tisknou také telata, převzatá z ÚE na základě hlášení změny 81. V rámci tohoto odstavce se nejdříve tisknou jalovičky narozené po ET, pak býčci po ET, jalovičky po inseminaci a býčci po inseminaci, vše vždy setříděno podle data narození od nejstaršího po nejmladší.
Pod řádkem hvězdiček jsou pak ve stejném pořadí tištěna telata ohlášená ve zpracovaném měsíci, nakonec seznam otelených příjemkyň.
Minimální povinná doba archivace sestavy je 7 let.
Měsíčně jsou vypsány každé krávě, která ukončila laktaci, výsledky všech dosud známých a kontrolovaných laktací. Laktace jsou vypsány pod číslem stáje, kde ukončení nastalo. Sestava obsahuje indikaci stáje i číselné označení krávy, včetně jednorázových údajů – datum narození, plemeno, původ (otec, matka a otec matky a matka matky), označení, zda se jedná o matku býků. Měsíc ukončení laktace je totožný s měsícem uvedeným v datu kontroly.
Všem kravám z dovozu je tištěno i jejich původní číslo a původní země; tyto údaje se tisknou i u matky, otce, matky i otce matky. U otce a otce matky je místo původního čísla tištěno i původní jméno.
Dále jsou uvedeny údaje o jednotlivých laktacích, jak normovaných, nenormálních, případně i neuznaných. U každé normované laktace je tištěn index stáda. U starších krav s jediným známým stádovým indexem se tento index používá pro hodnocení jen tehdy, jestliže je stádový index znám právě u té laktace, podle které je krávě stanovena třída za užitkovost. U starších krav s jediným známým stádovým indexem se tento pro hodnocení používá jen tehdy, jestliže je stádový index znám právě u té laktace, podle které je krávě stanovena třída za užitkovost.
Ve sloupci „ZPŮSOB PROVÁD. KU“ je uveden zkratkou počet a četnost sledovaných složek mléka při KU a je uveden podle stavu zjištěném na JCH v okamžiku ukončení laktace.
Všechny souhrnné údaje a výsledky krávy za celý život jsou uváděny v závěru sestavy „Kontrolní list krávy“, v následujícím uspořádání: „Celoživotní užitkovost“ vyjadřuje absolutní užitkovost za všechny laktace krávy jak normované, tak nenormální, s vyloučením laktací neuznaných, které do souhrnu nejsou započítávány.
Přiznání znaku TB a TK je určeno podle součtu jen za normované laktace. Znaky TB se přidělují jen dojnicím, které mají všechny normované laktace kontrolované se způsobem provádění KU 6 a více. Dojnice s podílem krve C větším a rovným 50% dostávají znak TB, resp. TK při dosažení celoživotní užitkovosti 2000 kg T+B, resp. 1100 kg T. U ostatních krav 2300, resp. 1300 kg. Za každých dalších 500 kg T+B, resp. dalších 300 kg T nad již uvedené hranice se přidělují další znaky TB, resp. TK.
„Průměrná užitkovost“ je stanovena za normované laktace a všechny sledované znaky. „RPH“ jsou relativní plemenné hodnoty vyjádřeny procenticky vůči průměru populace. Druhá řádka (ve šrafované části – bez nadpisu) jsou plemenné hodnoty (PH) vyjadřující genetickou hodnotu krávy v absolutních údajích (kg daného znaku). Ve výsledném vyjádření plemenné hodnoty je zahrnut i vliv plemenné příslušnosti, příslušný podíl plemenné hodnoty otce a otce matky.
Pro usnadnění práce s PH krav ve stádě jsou při tisku uváděny průměry a směrodatné odchylky spočtené za odpovídající skupinu všech živých krav ve stáji. Tyto údaje jsou uváděny jako čtvrtý a pátý řádek v odstavci Průměrná užitkovost. Ve čtvrtém řádku označeném Průměr se tisknou příslušné průměry a zleva před nimi je dvěma písmeny vyznačeno, za jakou skupinu jsou tyto průměry a pod nimi směrodatné odchylky spočteny. To souvisí s plemennou příslušností krávy a s tím, zda se jedná o krávu na první či na vyšší laktaci. Symbol C1vyjadřuje, že tištěné průměry jsou za skupinu krav plemene C a to jen krav na první laktaci, symbol CV pak značí skupinu krav plemene C bez ohledu na pořadí laktace, tedy všechny krávy plemene C. Totéž platí pro plemeno H a odpovídající symboly H1 a HV. Symboly S1 a SV znamenají, že tištěné průměry jsou z prvních nebo všech laktací bez ohledu na plemeno. Ke krávě se vytisknou průměry za takovou skupinu, která je krávě nejbližší, tato skupina však musí být tvořena alespoň 10 krávami jinak se uvádějí průměry za další nejbližší skupinu. Tak je-li tištěná kráva plemene H na 1. laktaci, měla by mít uvedeny průměry za skupinu H1, ale bude-li prvotelek ve stáji plemene H méně než 10, vytiskne se skupina HV, pokud však není ve stáji ani všech krav plemene H alespoň 10, vytiskne se skupina S1, pokud není ve stáji ani 10 prvotelek z obou plemen, pak skupina SV, pokud není ani všech krav plemen C a H dohromady alespoň 10, žádné průměry ani směrodatné odchylky se nevytisknou.
Podstatou výpočtu PH je odchylka užitkovosti krávy od vrstevnic, propočtená matematicko – statistickým postupem. V důsledku toho nemusí být pořadí krav podle absolutní užitkovosti shodné s pořadím podle plemenné hodnoty, protože užitková hodnota není totožná s genetickou hodnotou. Pro hospodářské využití dojnice je určující skutečná užitkovost, pro selekci krávy a k obnově a zušlechťování stáda nebo populace je však spolehlivějším ukazatelem její plemenná hodnota.
Pokračující odstavec určuje výsledky provedené zkoušky dojitelnosti. Jsou uvedeny pouze údaje pořadí laktace, na kterém byla ZD provedena a absolutní průměrný minutový výdojek v litrech.
V posledním odstavci jsou údaje z lineárního hodnocení, pokud ovšem byla kráva na exteriér hodnocena. Tisknou se tělesné míry v cm a souhrnné hodnocení v bodech a třídy, kde E = excelentní, VG = velmi dobré, G+ = dobré plus, G = dobré, F = vyhovující, P = nevyhovující.
Pro krávy holštýnského plemene je tedy tištěna výška v kříži a celková hodnocení za mléčnou sílu, stavbu těla, končetiny, vemeno a celkovou známku. Pro krávy českého strakatého plemene je tištěna výška v kříži, obvod hrudi a celková hodnocení pro znaky užitkový typ, osvalení, končetiny, vemeno a celková známka.
Pro každou krávu je vymezen prostor pro tisk maximálně 10 laktací, má-li kráva evidováno 11 a více laktací, jsou další laktace vytištěny na druhém listě při opakování záhlaví sestavy ve stejné podobě jako u prvních deseti laktací. Tisk se provádí ihned v tom měsíci, když nastane ukončení poslední laktace a současně tedy poskytuje i komplexní hodnocení krávy, které je vždy přehodnocováno v okamžiku ukončení každé laktace.
Minimální povinná doba archivace sestavy je 5 let od posledního tisku.
Index stáda je relativní vyjádření užitkovosti dojnice za normovanou laktaci v kg bílkovin vzhledem k průměrné užitkovosti stáje za posledních 12 měsíců.
Při výpočtu stádového indexu je požadováno alespoň 20 vrstevnic, přičemž za vrstevnice se považují všechny krávy, které ukončily normovanou laktaci ve stejném stádě – stáji v posledních 12 měsících (za 12. měsíc se považuje poslední zpracovaný), bez ohledu na plemennou příslušnost. Pro tyto účely se provádí přepočet mezi plemennými skupinami.
Druhé a vyšší laktace jsou dále přepočteny na jednotné pořadí laktace, podle koeficientů.
Přepočtové koeficienty pro užitkovost v kg bílkovin mezi plemennými skupinami:
| Plemeno | 1. laktace | 2. a další | |
|---|---|---|---|
| 1. | C 100 | 1.000 | 1.000 |
| 2. | C 76 – 99 | 1.023 | 1.028 |
| 3. | C 75 | 1.015 | 1.042 |
| 4. | C 51 – 74 | 1.045 | 1.056 |
| 5. | C 50 | 1.061 | 1.069 |
| 6. | C 26 – 49 | 1.061 | 1.063 |
| 8. | H 100 | 1.280 | 1.181 |
| 9. | H 76 – 99 | 1.167 | 1.125 |
| 10. | H 75 | 1.144 | 1.104 |
| 11. | H 51 – 74 | 1.144 | 1.111 |
| 12. | H 50 | 1.098 | 1.076 |
| 13. | H 26 – 49 | 1.045 | 1.069 |
| 14. | H 25 | 1.023 | 1.056 |
Plemena H a R se nerozlišují, takže kráva plemene C75 R25 je přepočítávána podle koeficientu číslo 14., plemena H a R mají tedy v přepočtu přednost před plemenem C.
Koeficienty pro přepočet podle pořadí laktace:
| Pořadí laktace | Přepočtový koeficient |
|---|---|
| 1. | - |
| 2. | 0.975 |
| 3. | 1.000 |
| 4. | 1.006 |
| 5. | 0.994 |
| 6. | 0.981 |
| 7. | 0.969 |
| 8. | 0.950 |
| 9. | 0.925 |
| 10. | 0.888 |
Popisy stanovení plemenných hodnot pro jednotlivé užitkové znaky jsou na webových stránkách Plemdatu.
Je čtvrtletním zpracováním ukončených laktací v celkových přehledech za jednotlivá čtvrtletí kontrolního roku. Do zpracování jsou zařazeny výsledky ukončených laktací, jejichž ukončení spadá do období kontrolního roku (měsíce 10. – 9. roku následujícího), s výjimkou „Počtu vyřazených krav“, kde jsou započítávány všechny krávy vyřazené ve zpracovávaném roce, bez ohledu na to, kdy byla laktace před vyřazením ukončena.
Při zpracování výsledků za jednotlivé stáje jsou laktace napočítávány do stájí, kde byla laktace ukončena. Stav zapojených krav v KU = počet krav podle stavu koncem roku a jen za skupinu „Krav celkem“.
Rozdělení výsledků stájí na 1. laktace, 2. a vyšší a celkem je provedeno jen za metodu KU A4, AT, B. Při zpracování metody F jsou uváděny jen zjišťované hodnoty, tuk není dopočítáván.
Celoživotní výsledky jsou výsledky jen od krav na 2. a vyšší laktaci a zde jsou zařazeny laktace od krav, které ve sledovaném období ukončily normovanou laktaci. Celá sestava je členěna na několik odstavců, které vyjadřují následující údaje:
Průměrné výsledky za ukončené laktace.
Počty normovaných laktací podle užitkovosti v kg mléka, tj. četnosti.
Počty laktací podle příčin ukončení (předčasné ukončení vyřazením, zaprahnutím).
Počty krav vyřazených ve zpracovávaném období podle příčiny vyřazení.
Počty krav zařazených do tříd užitkovosti.
Počty stájí s průměrnou užitkovostí v kg mléka (uvažují se jen stáje, kde bylo ukončeno alespoň 30 normovaných laktací).
Počty krav podle pořadí laktací koncem kontrolního roku.
U všech skupin sledovaných údajů je mimo absolutní četnosti ve skupině vyjádřeno i % určující podíl ve skupině z celkového počtu do příslušného přehledu zařazených výsledků.
Při zpracování výsledků za 1. – 3. čtvrtletí kontrolního roku jsou výsledky tištěny jen podle územního členění (okresy, oprávněné organizace), při zpracování výsledků za 4. čtvrtletí jsou navíc uváděny výsledky za jednotlivé stáje a zemědělské podniky celkem.
Minimální povinná doba archivace sestavy je 2 roky.